Výtvarný obor  

           

 

Výtvarný obor se obrací ke všem dětem a mladým lidem, kteří projevují zájem o výtvarné vzdělávání. V základním studiu usiluje o to, aby žák podle svých schopností získával hlubší náhled na okolní svět a na sebe sama a dokázal ho výtvarně vyjádřit. Výuka staví na rozvoji výtvarného cítění a myšlení žáků, které je základem výtvarné komunikace a na neméně důležité vcítění se, prožívání a uvažování. S výtvarným myšlením se váže tvořivost jako schopnost originálně nebo více způsoby řešit výtvarné otázky. Smyslové prožitky zase obohacují vztah k řeči materiálů a nástrojů a cit pro jejich výrazové hodnoty.

Prožitky, subjektivní citové reakce na podněty z okolí a soustředěná pozornost k vlastnímu jednání vyvolávají sebereflexi. Ta na základě jedinečné osobní zkušenosti a úvah dítěte ovlivňuje jeho přijímání okolního světa a pomáhá mu zařadit se do lidského společenství.

Výuka probíhá jednou týdně a trvá vždy 3 vyučovací hodiny.

V přípravném stupni studia (ve věku 6 až 8 let, kam lze výjimečně zahrnout i žáky mladší) se děti seznamují se základními výtvarnými technikami a postupy, formou hravého experimentování se učí rozvíjet cit pro barvy, tvary a výtvarné materiály.

Na přípravný stupeň navazuje I. stupeň základního studia (ve věku 8 až 14 let).  Zde žáci prohlubují své výtvarné dovednosti a nenásilně se seznamují s dějinami výtvarné kultury. Plynule přechází od spontánního dětského projevu k cílené tvorbě. Velký důraz je kladen na poznávání výtvarných technik a uměleckých řemeslných základů. Ve vyšších ročnících se žáci více věnují studijní kresbě, malbě a modelování ze sochařské a keramické hlíny.

Po absolvování prvního stupně, tedy zpravidla v době ukončení povinné školní docházky na ZŠ, mohou žáci výtvarného oboru pokračovat v II. stupni základního studia (obvykle ve věku 14 až 18 let). Výuka je směřována především k rozvoji kreativity a samostatného výtvarného uvažování, které posléze vyúsťuje v osobní uměleckou výpověď. V průběhu studia se žáci naučí pracovat s širokou škálou výtvarných technik, a to jak tradičních, tak i těch méně známých. Setkají se nejen s klasickou kresbou a malbou, grafickými a textilními technikami či modelováním z různorodých materiálů, ale vyzkouší si také například postupy akční a objektové tvorby nebo výtvarné aktivity v přírodě. Výtvarnými činnostmi volně prolíná seznamování se s dějinami výtvarné kultury, teoretické poznatky o umění žáci získávají i při pravidelných návštěvách výstav a galerií.

Zvláštní pozornost je věnována přípravě studentů k přijímacím zkouškám na umělecky zaměřené střední a vysoké školy. Nadaným žákům VO ZUŠ je určeno rozšířené studium (obvykle ve věku 11 až 20 let). V případě zájmu lze otevřít také studium pro dospělé.

Žáci pravidelně prezentují své práce na výstavách, každoročně se také účastní několika výtvarných soutěží.

Snažíme se postupně vyučovat formou výtvarné projektové výuky, která vychází z promyšlené skladby navazujících úloh: jednodušší celky vytvářejí tzv. výtvarné řady, složitější tzv. výtvarné projekty. Výtvarné řady jsou poměrně krátké a srozumitelné útvary rozvíjející kterýkoliv námět, úsek učební látky nebo výchovný problém. Jedna úloha řady logicky navazuje na druhou a společně tvoří koncepčně promyšlenou linii kroků. Útvary se složitou škálou úloh, se závažným myšlenkovým obsahem jsou výtvarné projekty.

Žáci výtvarného oboru se neučí být „pouze“ zručnými výtvarnými řemeslníky, ale stávají se především vnímavými lidmi, kteří si dovedou utvořit svůj vlastní názor, učí se nacházet netradiční východiska daných témat, nebojí se experimentu, ptají se, vyzvídají a nepřestávají „si hrát“.

Rodící se poznání a citové i morální rozvíjení osobnosti dítěte je nejcennějším příspěvkem VO ZUŠ k všeobecnému vzdělání mladé generace. Vždyť největší odměnou pro vyučující není jen „pěkný obrázek“, ale prolomení netečnosti, povrchního vztahu ke světu a lhostejnosti v mezilidských vztazích.